Zdál se mi sen.

V doprovodu světelných průvodců jsem stoupala na vysokou horu.

Na vrcholku hory mě mí průvodci vzali do půjčovny andělských křídel.

Vybídli mě, abych si jedny vybrala. Když jsem si je nasadila, otočili mě mí průvodci zpátky, abych viděla na cestu, kterou jsme vystoupali. Byl tam zobrazen celý můj dosavadní život. 

Nadhled, který vysoká hora skýtala a s andělskými křídli na zádech jsem cítila neskutečnou lásku, pochopení, soucítění...

Průvodci mě vybídli, abych si vybrala jednu událost ze svého života, kterou mohu nyní z této roviny uzdravit.

Uviděla jsem sebe jako čtyřletou holčičku, kterou opustil táta. Cítila jsem její nejistotu, bolest, smutek.

Na krátkou chvíli jsem zaváhala, zda je bezpečné tuto bolest uzdravit. Neměla jsem jistotu, zda uzdravením malé holčičkynevymažu i nádherné setkání s tátou po 35 letech.

Nevěděla jsem to. I tak jsem se rozhodla, že tuto malou dívenku - sebe sama - prostoupím svou andělskou láskou a podpořím ji natolik, že její bolest ze ztráty táty rozpustím.

Stála jsem na vysoké hoře a andělskou lásku jsem vysílalak malé holčičce v bílých šatech. 

Dívala se někam domeziprostoru, jako by vnímala, co běžně nevidíme. Usmála se. Věděla, že vše bude dobré.

Od té doby, když jsem prostupena Láskou, se často otáčím do minulosti do náročných období nebo momentů a posílám tam Lásku.

Pokud nemůžu, protože mě minulost ještě moc bolí,vím, že si postavím konstelaci a andělskou lásku propojím s pozemským uzdravujícím nástrojem.

Všichni jsme andělé s jedním křídlem. Potřebujeme se obejmout, abychom mohli vzlétnout.

Objímám vás.
Halka