Tvořím si.

11.12.2020

Tvořím za doprovodu flow, synchronicit, bdělosti, důvěry a odevzdání se.

Vyrůstala jsem pod vlivy: Bez práce nejsou koláče, život je dřina, nic se nedostává zadarmo, život tě naučí...


A Život mě naučil ...


Tvořím, bývám často obdarovaná, překypuji nadšením, láskou a vděčností.  Dělím se, inspiruji a jsem inspirována.
Konstelacím - v mém případě spíše komunikaci s vědomým energeticko informačním polem se věnuji již bezmála 20 let. Posledních 10 let provádím skupinovými konstelacemi každou středu večer od 18 do 22 hodin.

Před rokem nazrál čas, abych změnila místo, kde pracuji. Chtěla jsem krásné, útulné, čisté prostory "na dostřel" od mého domova v Troji. Měla jsem pocit, že v jedné ulici kousek od nás, je to místo. "Jenom" jsem nevěděla, ve kterém domě se nachází.


Jako každý rok přes letní prázdniny si dávám oddych a trávím čas s rodinou a dětmi.
A v září začínáme. A proto jsem nové místo chtěla samozřejmě od září.


Bylo září a - nic. Žádné nové prostory na obzoru. Klienti už volali. Kamarádi se mě ptali, zda už jsem kontaktovala realitku. Vypadala jsem jak mimoň, který se neumí orientovat v hmotné realitě. Jenže já cítila, že nemám dělat nic, že vše přijde. Dny utíkaly, byla už polovina září, nemohla jsem to pořád oddalovat. Napsala jsem klientům, že konstelace zatím nebudou. Vše jsem pustila.

A hned druhý den jsem byla plavat a po cestě domů, když jsem chtěla zahnout do naší ulice, slyším vnitřní hlas, jak říká: nezatáčej, jeď rovně. Tak jsem poslechla.

Jedu rovně rozhlížím se a ani nevím proč, zastavuji o jedněch ohavných vrat. Otevírám je a přede mnou vysoko na zdi květ života. Mé obočí se samo významně nazvedlo. Vidím schůdky, na kterých se střídá květina se svíčkou. Dveře otevírá sympatická žena a aniž cokoliv kromě pozdravu řeknu, mě komplet provede krásným jógovým studiem.


Rozhlížím se a ptám:

"A děláte tady i něco jiného než cvičení?"

"To byste se musela zeptat majitelky. Zrovna tady je."

V duchu se směju.

A majitelka studia: "Ano. Jedna paní tady 3x ročně o víkendu dělá konstelace."

A já pokládám pro mě zásadní otázku: "A ve všední den?"

"To máme volno jen ve středu večer od 18."

Teď už se směju nahlas. Stále mi ale něco nehraje. Ptám se: "Vy jste tady nově?"

"Ne. Jen 14 dní po rekonstrukci."

A je to. Vše docvaklo na své místo. Kdybych tady byla před 14 dny nebo dokonce dřív, těžko bych staveništi řekla ano.

Chtěla jsem začít jako každý rok v září a v září jsem začala.

Intuice věděla, co rozum vědět nemohl.

Nyní majitelka z finančních důvodů studio opouští a já se rozhlížím, kde bych mohla na "dostřel" od svého bytu v Troji pořádat skupinové semináře.

Věřím, že na správné místo budu dovedena. 

Žít v srdci