Strach nás může blokovat na cestě za realizací vlastního potenciálu.

Může nám bránit vykročit za hranice známého, již poznaného.

Může být brzdou za naplňováním vlastních snů a skutečného potenciálu.

Rozhodovat se na základě intuice, je rozhodování ne ze znalostí nebo minulých zkušeností, ale z místa za horizontem. Za horizont nevidíme. Ale naše intuice ano. Ta vidí i za roh.

Intuice se nepotřebuje zakládat na našich znalostech a zkušenostech.

Strach, který je upozorněním na nebezpečí, je intuice.

Říká: "tam nechoď" bez logického důvodu. Parkem chodím každý týden, když se večer vracím z jógy, a vždy se bezpečně dostanu domů. Proč bych dnes tudy neměla jít? Protože pociťuji náhlý strach.

Strach může být také nedůvěra poslechnout intuici, protože doporučení a návody intuice se nemusí na první pohled jevit jako logické a rozumné.

Poslechnutí intuice se vždy v širším horizontu ukazuje jako logické do sebe zapadající rozhodnutí.

Úleva a vděčnost ji běžně doprovázejí. Doprovází ji také pocit: "Nejsem sám, nejsem sama."

Intuice nepotřebuje hmatatelné logické důkazy.

Intuice (u skladatelů, spisovatelů a dalších umělců se nazývá múza) vzniká s propojením se svým srdcem a svými světelnými průvodci a mluví k nám skrze naše tělo a naše pocity a smysly.

Srdce zná důvody, které mysli unikají.

Intuice je způsob, jak s námi mluví Bůh.